Aura musica vol. 11, 2019:137-141
Pěvecká výslovnost a její typy
Pěvecká výslovnost je jedním z nedůležitějších prvků zpěvákovy interpretace. Správná výslovnost doplněná optimální gestikulaci umocní představu publika o působnosti již pěvcem vyřčených slov coby ztvárňované postavy. Její umění je nutné studovat s největší opatrností, jelikož zbytečným přeháněním lze docílit i negativní reakce publika.
Klíčová slova: pěvecká výslovnost, gestikulace, zpěvní interpretace, smysl slov
Zveřejněno: 30. září 2019 Zobrazit citaci
Reference
- BAR, Jiří. Pravý tón a pravé pěvecké umění I., II. Praha: Supraphon, 1976.
- CELLETTI, Rodolfo. Historie belcanta. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-284-8
- DELLE SEDIE, Emanuelle. Estetica del canto e dell'arte melodrammatica. Livorno: Ricordi, 1885.
- GARCIA, Manuel. Traité complet de l'art du chant en deux parties, Tratto completo dell arte del canto in due parti. Torino: Giancarlo Zedde Editore, 2001. ISMN M 705003-20-8
- KHOL, Josef. Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7
- LUKAVSKÝ, Radovan. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických, 2000. ISBN 80-85883-61-9
- MACHKOVÁ, Eva. Základy dramatické výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980.
- MANCINI, Giambattista. Riflessioni pratiche sul canto figurato. Bologna: Forni editore, 1777.
- ZELENKOVÁ, Dagmar. Pohyblivost hlasu jako znak vrcholné belcantové pěvecké techniky a její použití v soudobé zpěvní pedagogice. Ústí nad Labem: Educa, 2014. 978-80-7414-744-9